![]() |
hudební obor výtvarný obor taneční obor |
||
Počátky
Počátek byl vlastně v Radotíně 5. října 1953, kdy se konala porada učitelů hudby s krajským inspektorem Aloisem Čechem o zřízení kurzů při Osvětové besedě. Rada MNV Černošice projekt doporučila, vedoucím jmenovala Josefa Dražana a 1. prosince bylo započato s náborem žactva. Přihlásilo se 181 dětí. Výuka se rozběhla, leč vyšlo najevo, že tato forma výuky neodpovídá platným zákonům a proto rozhodla takto: viz dokument vpravo Citace ze školní kroniky: Již v době přestěhování hudeb. učeliště ke Kantůrkům pomýšleli jsme vážně na vybavení HŠ potřebnými nástroji a pomůckami.Od Větrovců z Vráže zakoupilo SRPHŠ klavír zn. Dörr a v době příslibu otevření HŠ byl nám přidělen výborný klavír zn. Ehrbar – konfiskát po p.prof. Andrlemu. Velkou místnost vybavili jsme pro vyučování klavíru (třída s.Zachardové) a hudební nauky. Z osmileté školy jsme si vypůjčili velké stoly a zakoupili jsme velkou nástěnnou tabuli. Psací stůl jsme dostali z MNV od s.taj. Rady. Postupně potom jsem sháněl obrazy, jejich rámování v Radotíně a jiné drobnosti. Tyto starosti, ač vyčerpávaly zcela všechen můj čas, mne a mohu říci, i všechny spolupracovníky těšily, všude kolem bylo plno nadšení, snad proto, že se nám podařilo z ničeho vydupati s velkým úsilím, ale s úspěchem dobrou věc, která měla sloužiti nové, mladé generaci. Všechno naše veřejné počáteční kulturní podnikání bylo přijímáno vděčně a s nadšením a lze říci, že kolem hudeb. školy se soustředila veškerá kulturní činnost v obci. Zaznamenávám jmenovitě stav žactva, s kterým jsme začali dne 1. října 1954 při otevření hudební školy v Černošicích: Klavírní třída J. Dražana: Stádník Milan, Poňková Alice, Endrlová Ivana, Olšovská Marta, Kulíšek Zdeněk, Zapletalová Svatava, Tesařová Věra, Šípalová Olga, Endrlová Dana, Olšovský Jaroslav, Adamčíková Jana, Nademlejnský Antonín, Drbohlavová Helena, Chaurová Běla, Chaurová Míla. Klavírní třída A. Zachardové: Cvrk Frant., Pařík Jiří, Nitsch Karel, Svobodová Zoja, Dragoun Jiří, Švecová Naďa, Lehečková Helena, Bejšovcová Jana, Hovorka Frant., Veselá Václava, Bartl Václav, Frýbová Helena, Aleš Ivan, Beneš Ivan, Jaurisová Jana, Lajnová Milena, Jaurisová Věra, Košťáková Jana, Schrötterová Jaroslava, Mejstříková Růžena, Nitschová Marcela, Sorniková Věra, Lišková Zdenka, Poláčková Iva. Houslová třída Jana Kratiny: Topol Milan, Pařízek Ladislav, Krobová Věra, Pavlík Josef, Křížová Marta, Froněk Ivan, Havlík Václav, Borek Jan, Lukáš Zdeněk, Němcová Jarmila, Kaloš Zdeněk, Topinka Bohumír, Rabl Frant. (seřazeno podle ročníků). Již během školního roku došlo k malým změnám v žactvu, přesunům z důvodů pedagogických i jiných. I po návrhu na zřízení státní hudební školy snažili jsme se získati opět p. Kratochvíla k vyučování na škole z důvodu jednotného vyučování v obci vůbec, ale jeho odpověď byla zase záporná (viz doklad). Učitelé – J.Dražan s aprobací pro III. stupeň a Mistrovskou školou při státní konservatoři, A.Zachardová – bývalá soukromá učitelka klavíru a J.Kratina – houslový pedagog s potvrzeními o studiu u předních našich i cizích houslových veličin – ti tvořili kolektiv, který vytvářel spolu s učiteli hudebních kursů dr. J.Schwarzem a ing. Beutelschmidtovou humus pro vlastní žákovské jádro budoucí HŠ. Josef Dražan Škola se podílela na pořádání mnoha koncertů k různým hudebním i nehudebním výročím a svátkům, pořádala pravidelné školní koncerty a tím přispívala ke kulturnímu rozkvětu obce. Po čtyřech letech působení v domě u Kantůrků bylo škole nabídnuto přesídlení do budovy bývalého MNV (Dr.Jánského) Citace z kroniky školy: Každým rokem zasedlo do školních lavic LŠU (ZUŠ) cca 250–300 žáků, z nichž mnohým se stalo umění životním koníčkem, případně i profesí. Nabídku oborů doplnil výtvarný obor. První výstava prací výtvarníků se konala v roce 1964. Zakladatelkou oboru byla paní Marie Borková. Dalším rozšířením uměleckých oborů bylo zřízení literárně-dramatického oboru v roce 1965. Výuky se ujala paní učitelka Hanzlová. Avšak tento obor se vyučoval pouze 10 let. Josef Dražan končí ve funkci ředitele na počátku normalizačních let v roce 1971. Novým ředitelem byl jmenován Miloš Krása. Citace z kroniky školy: Tak jako kdysi v šlechtických parcích zaznívala krásná hudba k potěšení bohatých, zaznívá dnes v krásném prostředí černošického letoviska – stejně půvabná a okouzlující. A přec je tu velký rozdíl ! Tehdy určena jen „vyšším“ vrstvám, dnes zaměřená pro všechny – má cosi společného, a sice to, že je a byla vždy provozována nadšenými amatéry. Tehdy hudba kantorů – a dnes opět kantorská, i když tito kantoři přesídlili do škol hudebních. Iniciátorem byl nadšený a hudebně vzdělaný jedinec, který svým uměním získal další, třeba i z cechu nekantorského. Tak je tomu i v Černošicích, kde malá hudební škola skýtá mnoho krásné hudby, která zaznívá ve večerních hodinách po denní únavné klopotě z největší učebny, kde se konají jindy přehrávky žáků. Touto hudbou pak častuje Komorní orchestr LŠU své spoluobčany a zajíždí s ní i po okolí. Zakladatelem a dirigentem Komorního orchestru LŠU je ředitel Josef Dražan, absolvent mistrovské komposiční školy při státní konservatoři hudby v Praze, v dirigování žák Fr.Spilky a Ot.Jeremiáše. Jako dirigent různých amatérských souborů působí již od studijních let, protože nadšená amatérská práce mu přirostla k srdci, i když, zvláště dnes, tato činnost přináší spolu mnoho úskalí. Sám kantor, jde ve šlépějích starých kantorů, a jestliže, jako oni, neprobouzí hudbou vlastenecké city, seznamuje širokou návštěvnickou obec s poklady národního umění hudebního, a tak ukazuje směr, kterým by se mělo ubírati estetické působení zaměřené k zušlechtění lidských citů. Děje se tak pořádáním koncertů v obci i v okolí, jejichž pořady jsou sestaveny z děl starých českých mistrů, národních novodobých klasiků (Dvořáka, Nováka, Suka) i současných moderních skladatelů (Martinů, Britten). Teď se právě Komorní orchestr zabývá studiem „Variací ve starém slohu“ svého dirigenta Dražana. Základem KO je kvartet LŠU, jehož členy jsou: Zd. Zrno – učitel LŠU, ing.Vl.Preisler – odb.asistent ČVUT, J. Dražan – řed. LŠU, V. Beigl – úředník min. financí. Kvartet vystupuje samostatně, je páteří KO a doplňuje jeho pořady. KO je možno rozšířiti o nástroje dechové, případně o spolupráci s Komorním ženským sborem. Že všechny složky orchestru a orchestr sám je na vysoké úrovni, o tom svědčí spolupráce členů orchestru ND J. Průchy, J. Brabce, jakož i účinkování našich předních umělců na společných pořadech s KO. Ředitel LŠU pak dává možnost nejvyspělejším žákům LŠU uplatniti se při hře orchestrální, a tím splňuje hlavní předpoklad jejich hudebního studia, a to, uplatniti své nabyté dovednosti v souborech lidové tvořivosti. Jestliže se dnes pociťuje v hudebním dění nedostatek amatérského nadšení (které dovede teprve přivésti plody hudebního umění k zralosti), pak tento komorní orchestr a přidružené komorní ensembly plní jeden z důležitých úkolů. Miloš Krása Marie Štajnochrová Ludmila Plzáková K významné události v životě školy došlo v září roku 2002, kdy se škola přestěhovala do nově opravené budovy „U kantůrků“, čímž se dostala zpět do prostor, kde se začala její historie. O rok později k 1.1.2003 se ZUŠ stala samostatným právním subjektem. V současné době probíhají z iniciativy města přípravné práce na realizaci projektu otevření zahrady u školy široké veřejnosti. Na spodní části pozemku by měla vzniknout zčásti parková odpočinková zóna s místem pro venkovní svatební obřady, ve vrchní části pak park s malým amfiteátrem a dětskými prvky pro aktivní využití volného času a místo k přátelským setkáním. Vila a její obyvatelé Autorem vily, kde dnes sídlí ZUŠ, je architekt Osvald Polívka (1859-1931), který se kromě jiného podílel na návrhu Obecního domu na náměstí Republiky v Praze |