> Umění pro každého, cyklus přednášek a koncertů v ZUŠ Černošice, 16. 10. 2011
Tento cyklus vznikl v dramaturgii občanského sdružení ProKultura, které se vyprofilovalo při ZUŠ Černošice v r. 2010 a jehož členové jsou realizátorky přednášek a pedagogové zuš Hana Bláhová, Jana Vavřínková, Michaela Šlesingerová a Jitka Jandáková spolu s předsedkyní sdružení Kateřinou Malmstedt a dále spolupracujícími žáky a rodiči zuš. Audiovizuální přednášky jsou ojedinělým projektem v celé republice, jsou celé promítané, artefakty jsou přesně časovány na hudbu citlivě vybranou k uměleckým dílům. Při hudebních prezentacích si tak mohou posluchači odpočinout od výkladu. Přednášky spojují výtvarné umění, hudbu, dějiny... Jsou určené všem milovníkům umění a dětem jsou přizpůsobeny hodinovou délkou trvání a také způsobem prezentace. V každém školním roce je připravena soutěž pro děti, která probíhá v rámci celého cyklu. Pro nejlepší jsou odměnou knihy o umění a CD s klasickou hudbou. Realizátorky začaly velmi vtipně uvádět přednášky v rolích umělců, o kterých se hovoří na přednášce, dále je prokládat pěveckými a tanečními výstupy. „K naší radosti jsou přednášky i koncerty tak navštěvované, že přestává dostačovat kapacita sálu ZUŠ Černošice (zhruba 70 osob) a uvažujeme o modlitebně Církve bratrské na Vráži u Tesca, kde je velmi vstřícné vedení,“ uvedla Hana Bláhová.
„Jako vyučující a také výkonní umělci se snažíme přivést mládež, ale i další širší veřejnost k poslechu živé hudby na koncertech. V Čechách je dlouhá umělecká tradice a výjimeční umělci. Vyhledáváme a zveme vynikající interprety klasické hudby, snažíme se jim dát odpovídající honorář a také si tím získat publikum, které na tolika místech dnes mizí. Chceme zde oživit vážnější umění v nové formě (pomocí osobního uvádění se zajímavostmi o skladatelích a skladbách), založit tradici v podobě fungujícího celoročního cyklu akcí“, uvedla Jana Vavřínková. V březnu tohoto roku ProKultura představilo s velkým úspěchem houslistu R. Hraničku a klavíristu V. Máchu s komponovaným programem sestaveným sdružením spolu s interprety nazvaným Tmavomodrý svět, kde byl mimo jiné připomenut Jaroslav Ježek a některé jeho písně. Po úspěchu tohoto koncertu se organizátoři rozhodli pro „Tmavomodrý svět II.“ pravděpodobně v r. 2013 s uvedením více populárních písní i děl klasické hudby J. Ježka. Příští sezóna 2011/2012 se ponese tématicky v duchu baroka a žen umělkyň. Jako první je 22. 9. na programu koncert „Baroko v hudbě a tanci“ ve složení barokní příčná a zobcová flétna, housle, viola, violoncello, cembalo, kde posluchači nejen uslyší hudbu v podání vynikajících interpretek souboru Baroque Blond Ensemble, které se zabývají interpretací staré hudby na repliky barokních nástrojů, ale i interpretací barokního tance. Posluchači uvidí v živém podání základní barokní tance i s dobovým kostýmem, to vše v malebném prostředí zahrady ZUŠ Černošice. Dále čeká na posluchače 1. 11. audiovizuální přednáška „Baroko v české krajině“, 29. 2. 2012 audiovizuální přednáška „Ženy v impresionismu“, 20. 3. 2012 koncert „Žena v hudbě II.“, 17. 5. 2012 audiovizuální přednáška „Baroko a duchovno“. Pro bližší informace mohou zájemci navštívit web http://prokultura.blogspot.com či napsat na email prokultura@seznam.cz. Tento cyklus mohl vzniknout díky finanční podpoře Pražské plynárenské a. s., Města Černošice a ZUŠ Černošice, dále Květinářství Robert Záhorský, které nám dodává květiny na veškeré akce. Všem děkujeme za podporu naší myšlenky.
Jaroslava Olšanská
foto: Petr Kubín, zleva: R. Hranička, V. Mácha
foto: Miroslav Jílek, audiovizuální přednáška
foto: Miroslav Jílek, audiovizuální přednáška, na hudbu B. Martinů tančí M. Šlesingerová
foto: Miroslav Jílek, Hana Bláhová přednáší
foto: Miroslav Jílek, audiovizuální přednáška, prezentace na hudbu
> Přednášky o umění pokračují, 17. 6. 2010
Kolektiv autorek začal realizovat ve školním roce 2009/2010 „Cyklus audiovizuálních přednášek o umění“ konaných v ZUŠ Černošice. Přednášky jsou svou 60ti minutovou délkou koncipované pro děti, ale uvádíme je v podvečerních hodinách i kvůli dalším zájemcům z řad mládeže a dospělých posluchačů. Přednášky jsou určené pro všechny milovníky umění. V tomto školním roce pojednávaly o uměleckém slohu romantismu. Posluchači se seznámili s tímto uměleckým slohem pomocí audiovizuální techniky – promítáním na projektoru. Odborný výklad o malířích, skladatelích, skladbách, životním stylu, odívání a poznatcích o daném slohu byl prokládán prezentacemi obrazů malířů, jež byly přesně časovány na hudbu daného uměleckého slohu, u které jsme se snažili, aby svým charakterem korespondovala s danými obrazy. Posluchači se seznámili např. s malíři E. Delacroixem, J. M. W. Turnerem a C. D. Friedrichem, se skladateli a hudbou Fr. Schuberta, F. Chopina, P. I. Čajkovského a H. Berlioze. Zmínili jsme se také o odívání a důležitých dějinných bodech 19. století.
Na příští školní rok chystáme další cyklus tří přednášek také spolu s koncerty. 20. září máme na programu koncert violistky Jany Vavřínkové a klavíristky Julie Okaji s programem Rebecca Clarke „Žena v hudbě“, kde posluchači uslyší nejen její skladby, ale také skladby F. Chopina či Fr. Schuberta. 14. října se uskuteční přednáška na téma „Český romantismus“, na přelomu října a listopadu uvedeme další koncert, v únoru plánujeme audiovizuální přednášku „20. století I“, která bude pojednávat o malířích G. Bracque a P. Picasso, jejichž obrazy bude doprovázet prezentace na hudbu J. Milhauda, B. Martinů. 13. dubna proběhne audiovizuální přednáška „20. století II.“, kterou koncipujeme na téma móda a životní styl 20. - 40. let, art decco, Osvobozené divadlo a skladatel J. Ježek.
V rámci cyklu přednášek jsme v tomto školním roce uspořádali soutěž pro děti. Celkem jsme ocenili 11 dětí diplomy, knihami a cd. Vyhodnocovali jsme je na základě otázek ve formě křížovek, které zájemci vyplňují přímo na přednáškách, a účasti. Soutěž připravíme i na následující školní rok. Zájemcům poskytujeme přednášky v tištěné formě i s obrazovou dokumentací, dále naše prezentace.
Na tvorbě přednášek a jejích výstupech se podílejí pedagožky ZUŠ Černošice: výtvarnice Hana Bláhová, Jitka Jandáková a Jana Vavřínková, dále spolupracující Michaela Šlesingerová. V realizaci přednášek nás podporuje ZUŠ Černošice – zázemí, technické vybavení, motivační a realizační podpora, dále občanská sdružení Rodiče dětem – Černošice a ProKultura.
Budeme se těšit na všechny posluchače v rámci našeho cyklu přednášek a koncertů opět od září 2010.
Jana Vavřínková, ZUŠ Černošice a občanské sdružení ProKultura, Náš region - 17. 6. 2010
Někteří z oceněných
Realizátorky audiovizuálních přednášek, zleva: Hana Bláhová, Michaela Šlesingerová, Jana Vavřínková
> A co takhle romantismus? "aneb i takto se dají dělat přednášky pro malé i velké"
AUDIOVIZUÁLNÍ PŘEDNÁŠKY NA TÉMA UMĚNÍ, duben, 2010
(zde se nachází nástin našich přednášek, pro zájemce více info na vavrinkova.jana@seznam.cz)
V naší nejmilejší škole Zuš Černošice nám koupili projektor s novým notebookem. Na zuš velmi velmi slušné vybavení. Když si vezmu, že jsem nedávno vystudovala vysokou.. Rozhodně nám na ní nedělali audiovizuální přednášky tohoto typu..
Ano, stojí nás s kolegyněmi velmi mnoho času "nacpat" veškeré informace na přednášku - obrazy, prezentace..., do počítače. Ale ten investovaný čas stojí za to. Audiovizuální přednášky jsou "super" a mohou zaujmout i malé posluchače, kteří studují na zuš (třeba i 8mi leté děti) a to je pro nás největší odměna;-).. Výchova nové generace, rozšíření obzorů, výchova k citlivosti a kultuře.
Jak přednáška vypadá?
Spojení hudby, obrazů a výkladu
na naší první přednášce jsme měli na programu stručný výklad o celkové charakteristice slohu, období 19. století - politické situaci.., skladatelích - Chopinovi a Schubertovi a o výtvarném umění, jenž zastupovali malíři J. Constable, E. Delacroix a J. F. Millet.
Hudební ukázky jsme spojili s prezentacemi těchto malířů (tudíž na velké stěně jsme promítali v prezentaci obrazy a podmalovávala je hudba).
Soutěž pro děti
Dětem dáváme před přednáškou otázky, na které se v jejich průběhu dozví odpovědi. Na konci otázky vyhodnotíme. Kdo z dětí odpoví správně na otázky a bude účasten nejméně na dvou z našich dosavadně plánovaných tří přednášek, dostane diplom a nějaké ocenění;-).
Přínos pro všechny
Z naší přednášky poskytujeme zájemcům za symbolické ceny nákladů texty a cd s našimi prezentacemi. Nad přípravou těchto materiálů jsme strávili mnoho hodin přípravy a studia. Tudíž pro budoucí studenty na středních a vysokých školách jsou to velmi cenné materiály - v hodnotě seminárních prací...
Ale nejen pro ně, ale pro všechny milovníky umění, kteří se chtějí doma pokochat pohledem a čtením o obrazech a hudbě..
Spolupracující organizace
Občanské sdružení Rodiče dětem – Černošice
věcné ceny pro výherce soutěže v rámci cyklu přednášek
Občanské sdružení ProKultura:
žádost o granty a sponzory na cyklus Audiovizuálních přednášek – přednášející tvoří přednášky ve svém volném čase, občanské sdružení ProKultura spolu s Janou Vavřínkovou se snaží finančně podpořit přednášející a motivovat kolegyně, které nepracují v ZUŠ k jejich další práci na těchto přednáškách
projekt Audiovizuálních přednášek občanského sdružení ProKultura podpořili
Nadace Preciosa
The Masters of Crystal
Děkujeme
Hudební ukázky:
Franz Schubert, Symfonie č. 5 B dur, I.Allegro
Frederik Chopin Preludium op. 28 č. 15 "Dešťové"
Franz Schubert Kvintet pro 2 housle, violu a 2 violoncella C dur, D. 956, II. Adagio
Ukázka z naší tištěné verze pro posluchače
Základní umělecká škola v Černošicích
Texty k přednášce ROMANTISMUS I 25. 1. 2010
OBSAH:
Romantismus ve světě 2
Hudba v období romantismu 3
Frederic Chopin 3
Franz Schubert 4
Malířství 5
E. Delacroix 5
John Constable 8
J. Fr. Millet 10
Otázky, kžížovka 13
Romantismus ve světě
V 19.století vznikalo mnoho nových stylů, které se navzájem překrývaly, a proto není možné jejich začátky jednoznačně určit. ( Byly to např. klasicismus, biedermaier, romantismus, empír ? realismus, dekadence, historizující slohy.)
Romantismus vznikl jako reakce na osvícenství a klasicismus, které byly příliš strohé a založené na rozumu, proto se romantismus snaží o uvolnění.
Na konci 18.století došlo k jedné velmi významné události – Velké francouzské revoluci, kdy byl popraven i král. Po krátké době republiky, se však z Francie stalo znovu císařství a císařem se korunoval Napoleon Bonaparte. Ten začal válčit téměř s celou Evropou a dostal se až do Ruska. Nakonec byl poražen Velkou Británií v bitvě u Waterloo. Velká Británie se tak stala novou velmocí, která udávala tón v 19.století.
Lidé byli stále vzdělanější, a tak vzrůstala poptávka po knihách, klavír byl nutností v každé měšťanské rodině a hrát na něj patřilo k dobrým mravům.
Průmyslová revoluce:
o Její tváří se stala královna Viktorie. Docházelo k technizaci výroby, byly zaváděny nové stroje do výroby a navíc existovalo mnoho pracovníků, ti bojovali za desetihodinovou! pracovní dobu a omezení práce žen i dětí (– vykořisťování).
vynálezy:
o parní stroj ? století páry ? stavba železnic
o bleskosvod, ruchadlo
· Kolonialismus
o Po osamostatnění Ameriky se velmoci obrátily se jinam, do Afriky, a na východ – Indie. Především VB (ale i Španělsko nebo Německo) měly hodně kolonií, které často bojovaly za osamostatnění.
· Romantismus:
o název od slova román – rozšířen od konce 18. st. – gotický román
o cit, individualita, duše (hlavně psychicky trýzněná – Utrpení mladého Werthera
o osamocení (osamělý hrdina v krajině), noc, nebezpečí, tajemství, splín!
o bájní hrdinové – podpora národního cítění
o stavby jako letohrádky apod. – napodobování středověku ? novogotika
Zpracovala Michaela Šlesingerová
Použitá Literatura:
Hlavačka Milan: Dějepis pro gymnázia a střední školy 3. díl - novověk, Praha 2001
přednášky Obecné dějiny 4 na Pedagogické fakultě
Hudba v období romantismu
o Rozšířil se orchestr – vznikl velký symfonický orchestr s velkým počtem nástrojů – kolem 70 hráčů a mnohdy i více.
o Prvenství v hudbě si udržovala symfonie a opera.
o Vznikla tzv. programní hudba – hudba měla děj. symfonická báseň, programní
symfonie..Např. Hudba F. Liszta - Dantovská symfonie, Faustovská symfonie, Orfeus..
o Skladatelé využívali básnického slova – návrat k písním – sólovým i sborovým.
Co se týká hudby jako takové – melodie se stala v romantismu méně pravidelnou, oproti klasicistním jednoduchým a přehledným melodiím. Stala se zpěvná, rozevlátá, široce klenutá.. Složitější než přehledná klasicistní hudba.
Franz Schubert (1797-1828) dožil se 31 let
geniální vystižení lyrických a romantických nálad,
neopakovatelbý smysl pro melodii
neměl odpovídající postavení
finanční zajištění – z podpory rodiny a známých
zájem o jeho hudbu vzrostl až na konci jeho života
V posledních letech žil bohémským životem, nakazil se syfilisem.
DÍLO:
největší význam komorní a písňová tvorba
600 písní, skladby pro klavír, 8 symfonií, 8. symfonie h moll zvaná Nedokončená
Cykly písní Krásná mlynářka (1823) a Zimní cesta ( 1827)
smyčcový kvartet č. 14 d moll Smrt a dívka (vznikal v letech 1824–1826)
Kvintet Pstruh – podle stejnojmenné písně
Klavírní Valses Sentimentales (Sentimentální valčíky), Impromptus a Moments musicaux
dále scénická a baletní hudba
Frederic Chopin (22.2.1810 v ŻelazowaWola u Varšavy -17.10.1849 Paříž – 39 let)
- byl polský hudební skladatel vážné hudby, který je znám svými klavírními skladbami
pobýval hodně ve Francii, vztah s George Sandovou
-ve 30ti letech na Malorce těžce onemocněl plicní chorobou. Často pobýval v lázních po celé Evropě – např. Mariánských Lázních (dnes Chopinova mezinárodní klavírní soutěž)
- ve 38mi v Anglii a Skotsku onemocněl těžkou tuberkulózou, které podlehl 17. října 1849 v Paříži.
DÍLO:
Převážně pro klavír
Klavírní rondo c moll Op. 1 variace na Dona Giovanniho Op.2
2 klavírní koncerty (Op. 11 e-moll a Op. 21 f-moll)
3 klavírní sonáty (č. 1 c-moll Op. 4; č. 2 b-moll Op. 35 - obsahuje slavný smuteční pochod, č.3 h-moll Op. 58) ,
Etudy (2 řady po 12 - Op. 10 a Op. 25 a 3 „nouvelles“ etudes) mazurky, polonézy, valčíky, nocturna, scherza, balady, impromptu; fantazie f-moll Op. 49
24 preludií Op. 28 (inspirace Bachovým Temperovaným klavírem)
Pro ostatní nástroje:
violoncellová sonáta, klavírní trio, několik písní (polské texty)
Použitá literatura:
D. Lisá, Hudební nauka pro malé i větší muzikanty 2
http://cs.wikipedia.org/wiki/Franz_Schubert
http://cs.wikipedia.org/wiki/Chopin
Malířství
Romantici:
Ústřední princip romantismu byla víra ve spontánnost a sebevyjádření.Všichni malíři se snažili na svých plátnech a totéž, co básníci ve svých básních- zachycení svých pocitů.
Umělci se necítili vázáni na tradiční tématiku- Bible, legendami svatých, mytologií ani klasickými proporcemi.Svobodně malovali co chtěli a jak chtěli a jak to viděli, ne jak se od nich čekalo, že uvidí.
Romantismus nebyl jen záležitostí jedné země.C.D. Fridrich z Německa a W. Turner a J.Constable z Anglie, z Francie Eug. Delacroix představují protichůdné přístupy v romantickém krajinářství.
W. Turner zachycuje běsnění bouří, živlů, Constable ukazuje intenzivní citové zaujetí v dokonale klidných krajinách anglických.Goya po nemoci v letech 1792- 1793 se stále více obracel k chmurným a zlověstným námětům.Eug. Delacroix byl v mládí považován za duchovního vůdce romantiků, všestranný umělec.
C.D. Fridrich , hluboce nábožensky založený člověk, posedlý myšlenkou na smrt, vytvářel záhadné krajiny, které symbolizovaly rozpoložení jeho bytosti, ducha.
Pro svět tito malíři odhalili vnitřní stavy člověka tím, že uznávali noční můry, halucinace, erotiku a šílenství jako součást lidské psychy. Měli odvahu to přiznat, přijímali myšlenky , které později rozvinul Sigmund Freud. Bylo to něco odvážného v tomto století, patří jim dík za jejich osobní revoluci a otevřenost a za to, že prosadili pojem sebevyjádření v době, kdy neexistoval.
Eugén Delacroix ( 1798- 1863 ) ,, Cenný a vzácný vliv slunce naplňuje každou věc vnitřním životem‘‘ citát umělce
Původ narození tohoto malíře je pod rouškou tajemství. Narodil se v Saint Maurice 26.4.1798.
Matka pocházela z rodu uměleckých truhlářů a otec ( ?? ) ministrem zahraničí- údajně Delacroix synem Talleyrandovým.
E. Delacroix: uzavřený samotářský člověk, názory na umění málo romantické, spíše akademické. Účastnil se společenského života za vlády Ludvíka Filipa či Napoleona III.
Všechny uvedené rozpory dosti pesimistické, politické otázky jsou zvětšeny v ,, Deníku ‘‘
značně zvětšující tři slavné dny roku 1830 jimiž je obraz ,, Svoboda vedoucí lid na barikády‘‘.
Básník Baudelaire říká:( ,,Malíř se vždy řídil svými vnitřními myšlenkami, a ty se projevují v jeho díle, třebaže malířství je umění ,, mlčenlivé ‘‘.) ‘‘Básník
Baudelaire rozpoznal duchovnost jazyka tohoto muže, kterého obdivoval a miloval.Právě při studiu Delacroixova díla odhalil Baudelaire, že myšlenka, magický účin a hudebnost nemusejí být vázány na námět obrazu, nýbrž mohou být věcí pouhé kombinace a dramatické hry barev.
Poznání:
R.1824 vystavením v Salonu v Paříži Constabelův obraz ,, Vůz se senem ‘‘ výrazně ovlivnil práci umělce a odhalil zdroje anglické prosvětlené malby.
Poznáváním anglických krajinářů a především Johna Constablea a především akvarelistů francouzští malíři se utvrdili ve své snaze zkoumat hru barev v závislosti na světle a utvrdili se v tom, že malíř může s barvami zacházet stejně svobodně jako sama příroda se svou rozmanitostí a proměnlivostí.
Poznání ciziny:
Pozornost vábil Orient. Delacroix putoval do Maroka, Alžírska – 1832, našel nový a úplně jiný svět a život, jak v Evropě - jiné zvyklosti a mravy-
Pracoval na skicách, kresbách, náčrtech, objevil harémy a lačnost tajemství s tím spojené.
Za různých režimů dostal Delacroix velké zakázky na dekorační práce.
Vyzdobil: královský salón, knihovnu v poslanecké sněmovně, knihovnu ve sněmovně pairů, strop Apolonovy galerie, Lucemburský palác aj.
Díla Eug. Delacroixe: Svoboda vede svůj lid na barikády -1830
Dante a Vergilius v pekle ( obraz inspirovaný Dantem )
Krveprolití na Chiu ( vystav. V Salonu 1824 )
Alžírské ženy -1834
Židovská svatba - 1939
Sardanapalova smrt , Jakubův zápas s andělem,
Vyhnání Heliodora z chrámu
( freska -kaple sv. Andělů v pařížském kostele Saint – Sulpice )
Dantova bárka 1822, Vraždění na Chiu 1824, Autoportrét v zelené vestě okolo r. 1837, Únos Rebeky 1858, aj.
Eug. Delacroix se vydal na pouť za zjevením světla Východu roku 1832
Rozbor obrazů:
,, Alžírské ženy ‘‘ r. 1834:
Na obraze oko diváka překvapuje a hledí do komnaty barev , kde sedí a pohybují se ženy. Dychtivé oko diváka plné lačnosti objevuje nenucené počínání žen na obraze.Divák vidí bohatství obleků žen, drahé látky, různých materiálů, lesk bohatství. Je cítit působení žen na diváky, jejich přítomnost a klid , živočišný půvab. Tento obraz umělec mohl namalovat jen díky mimořádnému náklonu a obzvláštní přízni, které se mu dostalo v Alžírsku. Intimní pohled do pološera komnaty, zvědavost pohledů do soukromí žen v harému, kde před vnějším světem září bohaté hedvábné látky, zlato, perleť a oslnivá a podmanivá krása Orientu.
,, Dante a Vergilius v pekle ‘‘ Louvre, Paříž, vystavený v Salonu roku 1822 ,
kde vzbudil
veliké nadšení. Thiers pak napsal o Delacoixovi: ,, Nahodí, seskupí a zkroutí postavy, jak se mu zachce s odvahou hodnou Michelangela nebo Rubense . ‘‘
První Delacroixova plátna inspirovaná Dantem spolu se Shakespearem, Byronem a Goethem – miláčkem romantiků
,, Dobrý Samaritán ‘‘ ( Milosrdný Samaritán – 1851 )
Obraz inspirovaný podle Nového zákona Kristova podobenství - O muži přepadeném a k smrti ubitém, kterého po cestě míjeli lhostejně kněží i levit ( pomocník kněze ) .
Pomoc muži poskytne až Samaritán, občan Židy opovrhovaného města Samarie. Je to příběh o podobenství o lidské lhostejnosti a pomoci bližnímu.
,, Svoboda vede lid ‘‘ 260 x 325 cm, 28.7.1830, citace umělce: ,, Rozhodl jsem se pro téma ze současnosti, barikádu, a ačkoli jsem se nebil za vlast, alespoň pro ni budu malovat. Tím jsem si zvedl sebevědomí. ‘‘
Dokázal dát anekdotickému námětu velikost epopeje. Spojil zde většinou evokaci alegorie se skutečností, heroický akt s moderně oblečenými postavami.( Sám sebe zachytil v cylindru na barikádě. )
Ocitáme se před oslavou tří dnů ,, Trois Glorieuses‘‘ z července r. 183é, kdy Karel X. byl donucen k útěku a kdy se zrodila parlamentní monarchie Ludvíka Filipa.
Cílem povstání Pařížanů bylo nastolení republiky a to se neuskutečnilo.
Delacroix se nechal naverbovat do Národní gardy, ale přímo povstání se nezúčastnil. Byl stoupenec romantického hnutí, namaloval a sám sebe v cylindru a puškou v ruce.Alegorie Svobody – ženská postava -následovaná ozbrojeným davem, třímá vlající prapor, který je vidět i přes dým stoupající a zahalující Paříž. 1.plán obrazu je zaplněn těly dvou padlých mužů, vzrušená gesta, otevření 1. plánu dává silný pocit teatrálnosti.
E. Delacroix Svoboda vedoucí lid na barikády
,, Krveprolití na Chiu ‘‘ Louvre, Paříž 1824
Obraz je dokladem sympatií, se kterými umělci a ušlechtilí a duchovní doby sledovali boje Řecka za nezávislost .Tragická epizoda odehrávající se pod oblohou v níž zápasí ,, paprsky a stíny ‘‘je pro romantické umění velmi typická. ( nazval jednu ze svých básnických sbírek francouzský básník Viktor Hugo)
,, Jakobův zápas s andělem ‘‘ freska - nástěnná malba v kostele v Paříži Saint- Sulpice 1855-1861, 751 x 485 cm, olej a vosk na sádře
Tento obraz je posledním dílem malíře E. Delacroixe malovaný na objednávku. Na tomto obraze malíř již nelíčí boj lidstva , ale svůj osobní boj. Je to zápas lidského ducha nad sebou samým.
Jakubův boj trval po celou noc. Boj umělce Eugéna Delacroixe trval po celý život. Zde nás malíř poučuje, že zde není rozhodnut ani v hodině smrti. Géniův zápas nemůže skončit nikdy. Jeho cena tkví v něm samém nikoliv v hypotetickém vítězství.
John Constable ( 11.6.1776 – 31.6.1837)
Tatínek byl mlynářem v hrabství Suffolk, malíř žil a pracoval v Suffolku a i v Londýně.John se vracel celý svůj život do rodného kraje, aby tam kreslil a skicoval své zážitky z přírody.
Narodil se jako čtvrté dítě ze šesti dětí, otec mlynář a obchodníkem s obilím, majitel několika vodních a větrných mlýnů. Krátký pobyt na internátní škole, kde zažil bití víc než vyučování. Přešel do jiné školy, kde ředitel přál Constábelovi.Hodně se mu věnovali místní klempíř a sklenář v Denhamu a brali chlapce, aby kreslil a skicoval. Otec si ze syna přál mít mlynáře a tak John pracoval jeden rok. Po celém roce převzal mlynářské řemeslo po něm jeho mladší bratr Abram.
Touha být malířem-
Vášeň k umění rozhodným způsobem podpořil Sir Georgie Beaumont – amatérský nadšenec,zkušený znalec a sběratel i malíř. Sir Georgie Beamont míval u sebe obraz, dílo francouzského malíře. Mistra Clauda
Lorraina ,, Hagar a anděl ‘‘. Tento obraz byl v cestovním vaku Sira Georga. John při pohledu na tento obraz se John utvrdil, že se musí stát malířem.Sir Georgie velmi podporoval mladého umělce, vzniklo i hluboké přátelství.
Do roku 1799 nechtěl otec Golding syna pustit na malířská studia. Byl přesvědčen , že malířská dráha je nevýnosná a málo placená. Až když mladší syn Abram projevil zdatnost v mlynářském řemesle pak svolil.
John byl roku 1799 přijat jako žák na Královskou akademii. Byl moc pilným žákem, po večerech četl a skicoval, ale stýskalo se mu po domově a po rodném kraji.
Dopisy a plné košíky s jídlem, které otec pilně posílal ,pomohla udržovat stálý styk otce se synem a syna Johna s domovem.
Cestování –
John hodně cestoval po Anglii, roku 1801 chodil po hornaté oblasti v Derbyshiere, do Kentu, na lodi Východoindické společnosti.Navštívil severozápadní Anglii.
V roce 1809 mu bylo 33 let. Zvládl řemeslo, ale uměleckého úspěchu nedosáhl. Nebyl zvolen řádným členem Královské akademie. Zamiloval se do Marie Bicknellové o 12 let mladší ženy. 7 let si psali, její rodina Marii pohrozila, vyděděním.
John byl umíněný člověk, mezi umělci teď měl pověst arogantního člověka s chováním nepřátelství, na druhé straně k rodině byl milý a velkorysý. John měl rozporuplnou povahu.
Roku 1815 zemřela matka , nedlouho i zemřela matka Marie.
Roku 1816 zemřel otec.
2. října 1816 sňatek již bez rodičů.
Šťastné období, hodně sil, rodina vedla klidný život.
Roku 1820 – studie k obrazu ,, Vůz na seno ‘‘ , John měl hodně potíží se žebřiňákem při malbě- kol- Povedlo se obraz dokončit. Dnes je tento obraz Johna Constabela jeho nejslavnější. Dokončení obrazu se stalo brzy po narození druhého syna.
John ve svých 39 letech prodal svoji první krajinu a za celý život neprodal v Anglii ani 20 obrazů !!
Roku 1824 mu francouzský král v nepřítomnosti udělil zlatou medaili za obraz
,, Vůz na seno ‘‘.
Nemoc manželky Marie na TBC. – další dvě děti – porod 7. dítěte Marii vyčerpal. Zemřela
23.11.1828.
Mariin otec rodině odkázal po smrti 20 000 liber. Svému bratru Goldingovi Constable řekl:
,, Nebudu se již nikdy cítit jako dřív, tvář světa se mi úplně proměnila. ‘‘
John Constable Vůz na seno
Motivy:
John maloval scenerie svého dětství. Více jak 15 let se vracel do vesnice East Brgholtu poblíž
údolí Stouru u Suffolku. Zařídil si zde ateliér v jedné chalupě. Denně chodil a skicovat do údolí k řece . Kreslil malé skici 9 x 12 cm velké.
Náměty: jejich šíře byla pestrá, řeky, bárky na vodě, ovce ve stínu, farmy, kostely, koně, oráče,zdymadla, vlečení člunů po vodě, lekníny, drobné detaily, manžety, rosu, aj.
Většina pláten byla malována pak až v Londýně, skicové materiály posloužily k plátnům.
Jediný obraz byl dokončen v plenéru: ,, Stavba člunu ‘‘.
John Constable Studie mračen
Zajímavé je, že jeho první přípravné studium, které nemá mezi malíři obdoby je to, že maloval studii olejem, aby vyřešil kompozici a barevné plochy.Odborníci velice obdivují volnost s níž se Constable užíval špachtle k nanášení barev, vystihující anglické počasí se vším všudy a se všemi jeho proměnami.
Vystihl, že počasí časného léta se projevuje v ovzduší. Oblaka táhnou širokou oblohou, slunce si hraje na hladině Stouru.
Používal čistou žluť a bělobu na odraz slunce v kapkách rosy, pohyb mraků na obloze zachytil rychlými , nervózními pohyby štětce, jejichž citlivost nebyla nikdy překonána.
John Constable SMaják v Harwich
Objevují se dva výrazné rysy jeho techniky: drobné plochy jasné červeně , často na zelené a běloby většinou na hnědé.Červeň používal, aby zeleň vypadala svěžeji a živěji a také aby upoutala divákův pohled. Běloby vytvářejí tak i iluzi odrazu slunce na vlhkém dřevě. Říká se tomu: ,, Constáblův sníh ‘‘ . Jak ale umělec jednou řekl na přednášce: ,, Bílá byla jediná barva na jeho paletě, kterou se takového efektu dalo dosáhnout.‘‘
Obrazy: Autoportrét – 1776 – 1837
Bílý kůň , Haywain, Platford Milli, Salisburská katedrála, Stonehenge, Parhamský mlýn v Gillinghamu, Pláž Weymonth, Brightu, Studie mračen, Vůz na seno, Dedhemské údolí, Krajina s mraky, Pšeničné pole, Chata v Corfieldu, Park ve Winehoe, Maják v Hanwich, aj.
Jean Franc. Millet ( 1814 Gruchy – 1875 Barbizon )
Syn sedláka z Contentinu nepřitahoval les, ale rozlehlé lány polí v Chail-ly en Bire.
Jean se usadil v Barbizonu poblíž Paříže ( asi 55 km od Paříže ) v červnu roku 1849, aby unikl revolučnímu ovzduší Paříže.
V žánrových obrazech se vyskytuje opět rolník jako model- jako pracující bytost, jež si vydobývá obživu ze země.
Millet zpodobňoval život venkovana vždy při práci a oddává se s posvátnou vážností. Nikdy nemaluje venkovana při výjevech rodinných oslav svátků , odpočinku, spící, vždy jen a jen při práci,s životem spojený s rytmem přírody.
Millet se nikdy neinspiroval žádnou politickou ideou, vedlo ho pouze přání otevřít vznešený svět malířského umění, ušlechtilosti onoho venkovského lidu k němuž původem náležel.
Millet prohlásil své umělecké přesvědčení: ,, Krása je ve všem, co je pravdivé, účelné, charakteristické, že spočívá v živé a plné přítomnosti. ‘‘
Millet patřil k zakladatelům ,, Barbizonské školy ‘‘ a je otcem moderního malířství. Jeho díla zapůsobila ne generaci impresionistů a hlavně na Vincenta van Gogha.
Za modely mu sloužili příslušníci selských rodin nebo drobná buržoazie z Cherbourgu a blízkého okolí.
Portréty:
Do portrétů vnášel umělec svoji invenci a projekci své vlastní osobnosti a tu vkládal do všeho co tvořil.Holá pravdivost portrétů je možná ve srovnání s portréty římskými.Milletovy podobizny jsou bezelstné a pravdivé, naivní a nejsou schopny přetvářky. Z těchto portrétů na nás hledí celá duše portrétovaného člověka.
Výrazy portrétů jsou složité , zahrnují individuální rysy modelu, typologii společenské vrstvy k níž model náležel a malířovu ideální představu a projekci vlastní osobnosti, kterou vnáší do všeho co tvoří.
Ed. Pegas ( franc. malíř ) říkal: ,, Milletovy modely jsou bezelstností skromných bytostí, které nejsou schopny přetvářky. Z těchto hladkých čistých tváří na nás sama hledí duše. ‘‘
Obraz ,, Sběračky klasů ‘‘ olej na plátně 83,5 x 111 cm Louvre , Paříž, dar paní Pommeryové r. 1890
Na obraze jsou zachycené tři ženy na poli při sbírání klásků obilí. Paběrkují to co zbylo po žních.Millet zachytil zcela realisticky tuto scénu, tento nejdramatičtější aspekt venkovského života. Scéna má zachycení monumentálního rozměru, přímo heroickou velikost a která také neumožňuje divákovi, aby se uchýlil k lacinému soucitu a zároveň zdůraznil neobyčejnou důstojnost. Červené a popraskané ruce žen Miller neskrývá před divákem, neskrývá také únavu z namáhavé práce této trojice žen. Jejich namalovaná záda, ohnutá, strhaná těžkým a namáhavým ohýbáním je cítit při pohledu na obraz.
Divák necítí pocit soucitu neboť Millet zde nenechal na obraze prostor pro tento soucit., ale podtrhl neobyčejnou důstojnost těchto tří venkovanek.
Plány obrazu: Pozadí - 3. plán nebe, pracují v pozadí skupiny venkovanů při sklizni obilí, která pomalu končí, plně naložené vozy pomalu odjíždějí,
2. plán: venkovská veduta ( panorama venkova, krajiny ) otevírající se,
1. plán: Tři sběračky klasů, paběrkující, ohnuté postavy tří žen.
Plátno bylo vystaveno v Salonu roku 1857 a dočkalo se odsouzení diváků. Ještě nikdy totiž nebylo vystavováno toto téma ( námět ) venkovského života s takovou silou ve výstavních prostorách Salonu v Paříži.
Co vadilo divákům ? Vadila jim fyzická přítomnost tří venkovanek a realismus s jakým byl tento obraz namalován.
Pozornost s jakou malíř Millet věnoval takovému zobrazení a pravdivosti je jistě méně vyzývavá, než pak ji ve stejném období předkládal malíř Gustave Courbet. Je zásluhou Milleta, že diváci se stali citlivějšími k sociálním tematům ve výtvarných dílech.
Jean Franc. Millet Sběračky klasů
Zpracovala Hana Bláhová
Použitá literatura:
vlastní zápisy z přednášek dějin umění I. a II. cyklu pořádané Národní galerií v roce 2007, 2008 ,2009,
Antonín Matějíček , Dějiny umění v obrazech Praha, Melantrich 1942,
Vladimír Prokop, Kapitoly z dějin výtvarného umění pro výuku dějin umění na středních školách
José Pijoan, Dějiny umění 8, Odeon, Praha1981,
National gallery Londýn, Slavné galerie světa, nakladatelství Mondadori v Miláně roku 2005, Knižní klub Praha 2005,
Slavné galerie světa , Louvre Paříž,nakladatelství Mondadori v Miláně roku 2002, Knižní klub 2004,
Encyklopedie světového malířství , Academia, st. nakladatelství Praha 1975,
Der sttie Garden, Deutsche Maler des ernsten und zwieten drittels des 19. Jahrhunderst, Karl Robert Langewiesche, Leipzig 1930,Die Blauen Bücher
Francouzské umění 19. a 20. století,Národní galerie v Praze 2003,
Pierre Courthion,Delacroix román hrdiny Obelisk nakladatelství umění a architektury,Praha 1970,
Jan Baletka, Výkladový slovník malířství, sochařství , grafika , Academia nakladatelství Akademie věd České republiky, Praha 1997,
Dějiny výtvarného umění, Marie Černá, Idea Servis Praha 7, 2002,
Největší malíři život, inspirace a dílo, Eaglemoss International, Praha2000,
Velikáni výtvarného umění, Ilustrovaný průvodce životy a díly nejslavnějších malířů, Perfekt, a.s.Bratislava, 1996
Juan-Ramón Triadó, Dějiny malířství v obrazech , Vrcholná díla všech epoch a stylů, Albatros, Praha 1994,
Mussé D' Orsay Paříž, nakladatelství Mondadori Electa S.p. A. v Miláně roku 2005
Ermitáž. Sankt Peterburk, Slavné galerie světa, nakladatelství \mondadori v Miláně , 2003, Knižní klub Praha,
Metropolitan Musseum- New York, nakladatelství Mondadori v Miláně roku 2004
> Výlet na barokní památky do Prahy 23. 4. 2009
V Zuš Černošice máme velmi aktivní, vzdělanou a strašně šikovnou paní učitelku Hanu Bláhovou, která vymyslela jako dovětek k hudebně -výtvarným seminářům o baroko výlet na barokní památky do Prahy.
Podívejte se, jak jsme se na něm měli a jaký úžasný výklad jsme z úst paní učitelky Bláhové slyšeli.
Z anonymního dotazníku, které jsme dětem dali, jsme se dozvěděli, že se jim výlet moc líbil. Určitě to byla příjemná změna oproti běžnému školnímu a pracovnímu programu;-)
Strašně nás mrzelo, že se neúčastnili i starší žáci. Chápu, že mají hodně práce, zájmy, kroužky, školu. Ale myslím, že takový úžasný výlet jednou za rok se dá zvládnou plus omluvili bychom je ze školy. Uvidíme příště, koho se podaří nalákat ;-).
Jana Vavřínková
1 Baroko III poznávací vycházka mapující naší cestu do Prahy dne 23. dubna2009
Smíchov
Smíchov je nejstarším předměstím Prahy z roku 1838. Z toho důvodu, že bylo v nejstarších dobách poměrně hustě osídleno při cestách, jež vedly z malé Strany na venkov mimo Prahu a hlavně na Zbraslav, i na Plzeň. Jméno Smíchov je prastarého původu, vzniklo asi dosti pozdě. Vyskytuje se až v roce 1406, v době, kdy byl Smíchov již místem značného významu společenského a duchovního i hospodářského.
Poprvé se vyskytuje v historii v roce 1297 , kdy zde na pozemcích na sever byla odbývána korunovace Václava II.
Tehdy pozemky sahaly až ke klášteru Maltézskému, kde byly původní malostranské hradby a patřila k němu i celá vesnice Újezd.
Karel IV. obehnal Malou Stranu novou hradbou- Hladovou zdí. Zabral velký díl i Újezda a vně ponechal jeho jižní díl se starými kostely sv. Filipa a Jakuba a s kostelíkem sv. Jana Evan. Řeč. Odraným.
Jan Lucemburský zakládá kartuziánský klášter s kostelem Panny Marie.
Pod Petřínem se rozkládal dvůr opata plaských cisterciáků zvan. V ráji, s kaplí a vinicí a při Vltavě byla zahrada s domem proboštů mělnických.
Klášter byl husity vypálen a srovnán se zemí., majetek zabaven a i zdejší statky církevních hodnostářů zabaveny Staroměstskými. Ti pak obrátili užitek z nich ve prospěch udržování Karlova mostu.
V roce 1622 dali Smíchov v zástavu Pavlu Michnovi z Vacínova.Smíchov byl ve středověku plný zeleně a vinic. Tyto zašly namnoze za třicetileté války a na jejich svazích vyrostlo místo vinic mnoho dvorců se zahradami – Buqvojovka, Klamovka, Bertramka se udržely dodnes. Smíchov pustoší Francouzi, po nich Prusové. Půvab Smíchova se udržel do 1. pol. 19. století.
V 2. polovině 19. století přichází rozvoj průmyslu. Vznikají kartounky 1815, tkalcovny, dílny na klobouky a rukavičky, později i porcelánka r.1852. Ringhofferova továrna 1852 , zvyšuje se počet obyvatel a staví se a šíří do celé části Smíchova a zeleň s přírodou se stává minulostí.V roce 1850 se formálně povyšuje na město a také se Smíchov stává sídlem okresního hejtmanství ( 1850 ).
Barokní letohrádek – Porheimka, který si v letech 1725 postavil pro rodinu architekt Kilián Ignác Dienzenhofer. Uvnitř je oválný sál s mythologickou nástropní malbou- freskou Václava Vavřince Rainera z roku 1728.
Od roku 1758 vlastnil tento zámeček Fr. Buquoy, který zahradu vybavil nádhernými skleníky.
Levé křídlo letohrádku ustoupilo rekonstrukci památkových měst a objektů v Praze r. 1884.
Na místě křídla letohrádku byl postaven kostel sv. Václava r.1881-85 ve slohu renesanční baziliky. Plány kostela vytvořil Václav Barvitius, stavěli J. Linhart a V. Milde.
Smíchovské nádraží
patří k jednomu z nejstarších nádraží , zbudované bylo r. 1861- 62, jeho budovy byly v letech 1952 1956 nahrazeny dnešní modernější stavbou. Při stavbě metra znovu se rekonstruovala a stavělo.V blízkosti Smíchovského nádraží se nachází socha sv. Aji z r. 1770 od Ign. Platzera.
Karmelitská ulice
Michnův palác ( Tyršův dům )
Původně drobný renesanční palác postavený okolo roku 1580 v někdejších místech kláštera dominikánek u sv. Anny. ( 1330-1420 ).tehdy to byl majetek Kinských.Pak Adama Slavaty z Chlumu a od roku 11623 Michnů z Vacínova.Michna přistavěl palác . Po roce 1918 jej získala obec sokolská.Architektem této stavby byl asi Franc. Caratti, za účasti Pietra Colomba.
Rohanský palác
dnes Ministerstvo školství, klasicistní budova, v roce 1807 přestavěn pro vévodkyni Kurónskou. ( známá postava z knihy Babička paní Bož. Němcové, rod princezen Kurónských a Petra Birona , Kurónsko leželo na Pobaltí a bylo v držení Livornského řádu , jako vévodství r. 1561 lenně příslušné Rusku, r. 1795 připojeno Rusku, viz Petr vévoda Kurónský a Zaháňský ).
Karmelitská ulice
je nazvaná podle kláštera bosých karmelitánů, usídleného proti Rohanskému paláci.V roce 1840 byla část kláštera přestavěna na školu, do které chodil Jana Neruda. ( dnes je to archiv katastrálních map a minist. školství )
Farní úřad a obydlí členů maltézského řádu spravující kostel Panny Marie Vítězné- známý se soškou Pražského Jezulátka
Průčelí postavené r. 1636-44 na nátlak Dona Baltasara de Maradas.
Kostel , původně nejsv. Trojice postavený v letech 1611-13 jako prvá barokní stavba v Praze německými luterány, byl zprvu opačně orientován ( průčelí bývalo k Petřínu ). Zbyl z něho portál, který je zasazen vpravo vedle dnešního průčelí kostela.
Připadl karmelitánům v roce 1624 , kteří si vedle něj zbudovali klášter. Tento byl zrušen r. 1784 , pak proměněn na farní.
Vynikající světovou pověstí je vosková soška Pražského Jezulátka, dílo španělské renesance, darované r. 1628 paní Polyxenou z Lobkovic ( Polyxena dostala sošku od matky paní Madrige de Lara.
Na hlavním oltáři z roku 1723 podle návrhu arch. A malíře Ferd. Schora je socha Madony od Jindřicha Čapka.
Tři oltářní obrazy
sv. Josef
Joachim a sv. Anna, sv. Šimona Stylity jsou od Petra Brandla.
Nové zámecké schody
byly vybudovány r. 1674 pro kratší přístup do hradu z Malé Strany.Ústily do branky, vedoucí do prostoru, kde archiv. Jos. Plečník vytvořil vyhlídkový salon.
Kostel sv. Mikuláše
s typickou zelenou kopulí , dominanta Prahy , nejvýznamnější architektonický skvost pražského baroka, kostel tvoří jižní stranu bývalé jezuitské koleje malostranské, postavené uprostřed rynku ( náměstí ) .
Dělí je na dvě části . Horní část se jmenovala rynkem Vlašským, dolní část od roku 1844 rynkem Štěpánským na počest arcivévody Štěpána. Zde stával mohutný pomník polního maršála Radeckého , zbořen byl r. 1918.
Prostor sv. Mikuláše je vyplněn množstvím kaplí, galeriemi a byl vybudován Kryštofem Dienzoferem v letech 1704 – 1711 na místě starého gotického farního kostela vysvěceného r. 1283. Dokončení průčelí chrámu r. 1710 vyzdobené znakem donátora ( donátor je ten, kdo dal finance na kostel ) Frant. Libštejnský z Kolovrat.
Kněžiště a kopule, zvonice postavené Anselmem Luraghem zetěm Dienzenhofera .
Vnitřek kostela
je nejhonosnějším příkladem pompéznosti vrcholného baroka . Pilíře a římsy jsou vyzdobeny umělým mramorem od Jana Henevogla
Nástropní freska je dílem oslavujícím sv. Mikuláše od Jana Luk. Kvakera z r. 1761
Sochy světců: od Ignáce Platzera st.
Pod kopulí jsou 4 obrovské sochy církevních učitelů od Ignáce Platzera z r. 1769
Na oltářích
obraz sv. Kříže od Karla Škréty před r. 1646
Obraz sv. Barbory od Ludv. Kohla z r. 1769
Obraz sv. Michala od Fr.Solimeny význač. neapolského malíře aj.
V bočních kaplích obrazy: v pravo od oltáře
sv. Jan Nepomucký od Ign. Raaba,
Smrt Františka Xaverského od Frant. Xav. Balka
Sv. Xaverius od J. Arbesa
Sv. Kateřina od Raaba
Obraz sv. Anny pocházející ze starého kostela od neznámého autora
Na severu je bývalá jezuitská kolej malostranská postavená v 2. pol. 17. století ( 1673 ) podle plánů Domenica Orsiho.
Schwarzenberský palác
Vedle kláštera karmelitek po pravé straně , krajní dům původně vznikl ze dvou domů Šternberských v 18. stol. , vznikl v roce 1800-1810.
Druhý palác postaven v roce 1545- 1563 je vedle Letohrádku kr. Anny nejimposantnější pražskou stavbou z období renesance. Byl postaven Augustinem Vlachem pro Jana ml. Lobkovice na spáleništi 4 domů , byl majetkem Petra Voka, po jeho smrti se dostal do majetku Vamberků a po konfiskacích r. 1620 dostal se do rukou Eggenberkům. Pak manželka Jana Kr. z Eggenbergů- Marie Arnoštka , přenesla jej odkazem na Schwarzenbergy ( 1719 ) .
Palác má půdorys písmene T s pobočnou budovou, mezi nimiž zeď uzavírající čestný dvůr – je příkladnou ukázkou tzv. české renesance domácí dispozice, s vlašským dvorem, sgrafitovou rustikou ( datovanou r. 1567), odstupujícími štíty a vysunutou lunetovou římsou ( vliv severoitalské renesance ).
Čtyři sály s tabulkovými stropy malovanými, zobrazující antické a alegorické postavy v groteskním orámovaním od neznámého malíře z doby okolo r. 1580:
1- Faetón
2- Jupiter a Juno
3- Paridův soud, Únos Sabinek, dobývání Tróje, Aeneas odnáší Anchisa z hořící Tróje
4- Chronos vyvádá Proserpinu z podsvětí
Dříve byl palác sídlem Vojenského muzea ( ve 20. stol. ) a vědeckým ústavem.
Arcibiskupský palác
Naproti Schwarzenberskému paláci se nachází palác Arcibiskupský, zevně pozoruhodná stavba barokní s rokokovým průčelím archiv. Jana Jos. Wircha provedená r. 1764- 1765
Na náklad arcibiskupa Antonína Příchovského se zbytky plastiké výzdoby Ign. Platzera a se sochami ,, Naděje ´´´a ,,Víry´´ od Tomáše Seidana.
Šternberský palác
Průchodem okolo paláce Arcibiskupského se dostáváme k paláci Šternberskému.
K baroknímu paláci s vnitřním dvorem a válcovému průčelním risalitem. Byl založen Václavem Vojt. Ze Šternberka a postaven v letech 1698- 1730 . na podkladě vídeňského architekta Dominika Martinelliho archiv. Janem Kř. Alliprandim a Janem Santonin.
Malby nástropní jsou dílem: K. Kováře aj. B. Sochora.
Koncem 19. století zde bylo umístěno sídlo Národního musea
(Národní galerie vznikla r. 1936 postátněním Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění založené r. 1796)
Za VO ZUŠ Černošice Hana Bláhová
> Dopis rodičům 14. 4. 2009
Vážení a milí rodičové našich dětí /žáků/,
jistě již netrpělivě čekáte na můj každoroční, tradiční, jarní dopis.
Zde je:
Dovolte, abych Vás poinformovala o dění v ZUŠ a okolo ZUŠ v tomto školním roce.
Kromě každoroční mravenčí práce s našimi žáčky a žáky, kdy se snažíme je posunovat dále ve vědění a zdokonalování ve všech uměleckých oborech, probíhá i v tomto roce soutěž a přehlídka ZUŠ, tentokrát v oborech hudebním / hra na dechové nástroje a zpěv/ a tanečním.
Naši žáci hudebního oboru prošli školními, okresními a krajskými koly, kde největších úspěchů dosáhli Stázka Rišková a Kristýnka Pavlovská, obě 2.místo v krajském kole ve hře na zobcovou flétnu, Pavel Malý 3.místo v krajském kole ve hře na příčnou flétnu a Markétka Babková čestné uznání v krajském kole pěvecké soutěže.
Tanečníci reprezentovali naši školu v krajském kole přehlídky TO ZUŠ se třemi choreografiemi. Nyní se chystají do národního kola v Pardubicích.
Ze všech těchto úspěchů mám velikou radost, protože to dokazuje, že i naše malá škola má své místo ve veliké konkurenci škol ostatních.
Výtvarníci prezentují naši školu při různých akcích v našem regionu i mimo něj/ v soutěži Černošice – ostrov bezpečí- oceněni Anna- Marie Jiravová, Sofie Bednářová a kolektiv žáků za cyklus Mé rodné Černošice, výtvarná soutěž Kladenská veverka – ocenění Viktorka Pešková, Anežka Papežová a Klárka Cenková a výtvarná soutěž Chválím tě země má – vyhlašovatel ZUŠ Řevnice a Modrý domeček- ocenění – Tobiáš Pavlík, Jakub Götz , Marta Poulová a Kateřina Dufková, mezinárodní výstava v Hong-Kongu – ocenění Adélka Tomášová/.
Obrázky našich žáků zdobí stěny různých stacionářů, dětských nemocničních oddělení, výtěžky z jejich prodeje pomáhají např.“slaným dětem“, ale visí i na výstavních panelech v Hong -Kongu, v Řecku a plánována je výstava v německém Gerbrunnu. Nedílnou součástí práce našich malířů je také pravidelná společná dílna se seniory v DPS.
Tento dopis pravidelně obsahuje prosbu o Váš příspěvek na fond Sdružení rodičů školy. Není tomu jinak ani letos. Spodní hranice zůstává stejná, tj. 100,-Kč za žáka. Horní hranice není určena. Příspěvek můžete zaplatit ve škole u pí. hospodářky Balousové, nebo u svého vyučujícího, přes nějž potom obdržíte i doklad o zaplacení. Všem Vám, kteří stokorunou nebo i vyšší částkou pomůžete doplnit hladinu tohoto účtu, děkujeme.
Věřte, že tyto prostředky nám pomáhají uhradit to, co nemůžeme z rozpočtu jako jsou dárky dětem, které nějak reprezentují školu, absolventům, květiny účinkujícím na významnějších koncertech školy,ale i vstupenky na výstavy, koncerty, zápisné do soutěží, svačina pro účastníky
jarního úklidu zahrady u školy .../.
Posledně jmenovaná akce, která také již tradičně bývá avizována na této stránce proběhne letos v
SOBOTU 25.DUBNA V DOPOLEDNÍCH HODINÁCH ASI OD 9.oo hod. NA ZAHRADĚ ŠKOLY.Vítáni jsou všichni a pokud si přinesou hrábě, košťata, zahradní nůžky/hodí se i kýbl a kolečko/, budou vítáni dvojnásob.
A ještě jedna prosba týkající se Sdružení rodičů:
Intenzivně hledáme rodiče, kteří by byli ochotni převzít funkci předsedy a pokladníka v tomto sdružení po pí.Ivě Strnadelové a pí.Aleně Novákové, jejichž dcery a syn již dávno odrostli naší škole a proto je nutné je nahradit zástupci rodičů z řad nynějších žáků. Nejde o práci nijak časově ani fyzicky náročnou, jen je třeba učinit zadost některým organizačním nutnostem.
Přeji všem krásné jaro a těším se na shledání s Vámi.
V Černošicích dne 14.4.2009
L. Plzáková, ředitelka školy